Herectví a divadlo


Myslím si, že v poslední době je kultura opravdu hodně bohatá. Já vážně nevím, jak to třeba lidé dělali na začátku dvacátého století a nebo na konci devatenáctého století. Vždyť tolik kultury ani nebylo. Já sama jsem si řekla, že kdybych mohla, tak bych taky hrála v nějakém divadle. Jenomže bohužel na to vůbec není žádná kapacita. Já totiž bydlím v takovém malém městě, které je opravdu malé a není tady bohužel žádné veliké pořádné divadlo, kde bych třeba uchytila, i když jsem chodila jedenáct let do dramatického kroužku, protože jsem vždycky chtěla být herečka, tak se mi tohle bohužel nikdy nepodařilo.

Bavilo by mě točit filmy.

Byla jsem z toho velice nešťastná, dokonce i moji rodiče také říkali, že kdybych se třeba více snažila, že bych potom také mohla hrát na různých kulturních akcích, jako je například kino a nebo dokonce také divadlo, je logické, že tohle by mě moc bavilo, jenomže také jsem se dozvěděla, že by to stálo opravdu hodně snahy a péče a také úsilí. Musela bych se o sebe více starat. Také bych musela chodit do dalších dramatických kroužků, abych si všechno oslovila. A abych se všechno naučila.

Moc se mi líbí kinematografie.

A když už se bavíme o té kultuře, tak také jste někdy chtěli hrát v kulturním odvětví? Nebo máte vystudovanou nějakou školu, která se zabývá právě herectvím a nebo dramaturgií a podobně? Moje kamarádka právě vystudovala dramaturgii, také já mám jednoho známého, který nedávno dokončil režiséra. Musím uznat, že tohle prima. Takže kdybych potom měla nějaké veliké dobré zkušenosti, že bych mohla být herečka, protože třeba takhle, když mám známé v téhle kultuře a v této herecké sféře, tak by to třeba potom mohlo být pro mě jednodušší. Uvidím, co pro mě osud připraví, budu se těšit a třeba se mi splní někdy sen a budu alespoň mít jednu nebo dvě role v nějakém malém divadle a nebo také jako vedlejší roli.