Podnikání je tu od toho, aby se jím vydělávalo. Musí se jím sehnat peníze jak na jeho vlastní fungování, tak i na to, aby se tím uživili všichni, kdo jsou na něm závislí, od podnikatelů samotných přes zaměstnance až po stát a zdravotní pojišťovny. Takže by mělo být určitě výnosné. A to dost. Ovšem dnes už všichni dobře víme, že to není vždycky tak. Že se sice podniká s úmyslem si tím vydělat, ale někdy se toho nepodaří dosáhnout. Někdy se pracuje, ale peněz je za to málo, a není ojedinělým případem, kdy je takový byznys dokonce prodělečný.
Stává se to, i když by se to stávat nemělo. Podnikání by mělo vždy vydělávat dost na to, aby se to vyplácelo. Protože jinak vznikají problémy. A když už dojde k tomu, že není někdy po určitou dobu peněz dost? Co potom? Potom se podnikatelé samozřejmě snaží získat půjčky. Protože ty jim mohou pomoci ona těžká období přežít. Často jsou to jenom půjčky, díky čemu se nezkrachuje. Jenže jak sehnat podnikatelskou půjčku, když se nějaké firmě nedaří? Jak jí zajistit peníze aspoň tímto způsobem, aspoň dočasně? Zdánlivě je to prosté. Podnikatel si vybere z nabídek to, co se mu bude nejlépe hodit, a požádá o takovou půjčku.
Jenže v tu chvíli často začnou další problémy. Podnikatel sice nějakou půjčku chce, ale to, že o ni požádá, ještě neznamená, že ji také dostane. Půjčky jsou provázeny pravidly pro jejich získání, a kdo nesplní to, co se od něj očekává, nedostane ani korunu. A tak se zklamaní žadatelé často nakonec uchylují k nebankovnímu sektoru, u kterého spíše uspějí. Třeba taková nebankovní hypotéka bez registru se totiž sežene i tehdy, když není žadatel podle banky bonitní. Díky zástavě nemovitosti se to tu totiž obejde i bez dokládání příliš vysokých příjmů, problémem nemusí být ani záznam v registrech dlužníků, a tak právě formou takové nebankovní hypotéky podnikatelé peníze nejspíše seženou.